Odhalení příčin vzniku ADHD působilo vědcům od samého počátku mnoho problémů. Stále není možné s úplnou jistotou říci, co je příčinou tohoto typu poruchy. Částečně je to dáno složitostí této problematiky. ADHD (porucha pozornosti s hyperaktivitou) je stále záhadnou poruchou. V průběhu výzkumů prováděných v oblasti ADHD bylo předloženo mnoho různých hypotéz o tom, co ji způsobuje.
Příčiny ADHD
Po mnoho let převládal názor, že příčinou vzniku ADHD jsou narušené vztahy v rodině dítěte. Příčiny se přisuzovaly chybám rodičů. Nyní je známo, že tento přístup k problému je chybný. Je pravda, že narušené rodinné vztahy, obtížné rodinné situace, impulzivita rodičů a nedostatek správného normativního systému mohou příznaky zhoršovat, ale nejsou přímou příčinou. Druhá hypotéza vzniku ADHD učinila hlavní a přímou příčinou tohoto stavu poškození mozkové tkáně dítěte. Díky pokroku v lékařské diagnostice se však ukázalo, že to není nejčastější příčinou příznaků charakteristických pro hyperkinetický syndrom. Co je tedy příčinou vzniku ADHD? Řada studií došla k závěru, že porucha pozornosti s hyperaktivitou je zapsána v DNA člověka, tj. genetické faktory jsou základem tohoto onemocnění. To znamená, že ADHD se může přenášet z generace na generaci. Zjištění onemocnění alespoň u jednoho z rodičů dítěte zvyšuje pravděpodobnost výskytu stejné poruchy u batolete. Dědičnost ADHD dosahuje přibližně 50 %. Navíc pokud je u jednoho dítěte diagnostikována ADHD, je pravděpodobnost výskytu této poruchy u sourozenců vyšší (asi ve 35 % případů). Z tohoto důvodu se říká, že ADHD má familiární výskyt. Je již známo, že příčina popsané poruchy spočívá v lidském genetickém materiálu. Zatím se však nepodařilo izolovat jediný gen, který by byl za tento stav zodpovědný. Proto se o ADHD říká, že se jedná o poruchu děděnou více geny. To znamená, že pro vznik této poruchy musí působit ne jeden, ale několik různých genů společně. Porucha pozornosti s hyperaktivitou je proto ve světle moderních výzkumů považována za soubor geneticky podmíněných znaků. Rodinné studie prokázaly, že riziko ADHD je výrazně (až sedmkrát) vyšší v rodinách, kde již někdo touto poruchou trpí. Také studie na jednovaječných a dvojvaječných dvojčatech potvrdily hypotézu o genetické podmíněnosti hyperaktivity.
Příznaky ADHD
Jaký je vztah mezi výskytem určité konfigurace genů a rozvojem symptomů specifických pro ADHD? Bylo zjištěno, že genetické faktory “specifické” pro ADHD u osob s touto poruchou způsobují, že mají opožděný vývoj nervové soustavy ve srovnání se zdravými lidmi. Přeneseně řečeno, u dětí s ADHD pracují určité oblasti mozku méně efektivně než u jejich vrstevníků. Jedná se o oblasti, jako je prefrontální kůra, podkorové struktury, velký mozkový závit a mozeček. V 50. a 60. letech 20. století byly příčiny ADHD spojovány s mikropoškozením centrálního nervového systému (CNS) způsobeným patologickými faktory v perinatálním období. Ukázalo se však, že mikropoškození CNS se ve skutečnosti vyskytuje u malé skupiny dětí s ADHD, přičemž je rozpoznáváno i u zdravých dětí. Zdrojem změn ve zpracování informací a reakcí je odlišná struktura a fungování určitých mozkových struktur u jedinců s poruchou pozornosti s hyperaktivitou. Tento rozdíl ve vyzrávání mozku je způsoben změnami v genetickém materiálu. U dětí s ADHD je narušena funkce čelního laloku. Tato oblast je zodpovědná za emoce, plánování, úsudek, předvídání následků, paměť. V tuto chvíli je možné si do jisté míry uvědomit, co se děje, když tato část mozku nepracuje správně. Takový stav se může projevit v podobě poruchy emocí dítěte, tj. například agresivitou, nekontrolovatelným hněvem nebo nesoustředěností a zapomínáním. Další částí mozku, jejíž dysfunkce je nepochybně důležitá pro rozvoj příznaků ADHD, jsou tzv. bazální jádra. Zmíněná část mozku je zodpovědná za řízení motoriky, emocí, učení, kognitivní procesy (např. řeč, paměť, pozornost, myšlení). V takovém případě se dysfunkce projeví jako neschopnost soustředit se, problémy s učením, někdy se vyskytující nedostatečná motorická koordinace. Může být také narušeno fungování oblastí zodpovědných za asociaci zrakových a sluchových vjemů. Příčinou těchto poruch je oslabení určitých látek v mozku, které jsou zodpovědné za přenos informací mezi jednotlivými částmi mozku. Jedná se o tzv. neurotransmitery dopamin, noradrenalin a (v tomto případě méně důležitý) serotonin.
- Dopamin – je zodpovědný za emoční procesy, vyšší mentální funkce (např. paměť, řeč) a v menší míře za motorické procesy. Říká se mu také “hormon štěstí”, protože jeho výskyt v příslušných oblastech mozku vyvolává stav euforie.
- Norepinefrin – hormon vylučovaný v nadledvinách při stresových situacích. Způsobuje zrychlený srdeční tep a zvýšení svalového napětí. V mozku se podílí mimo jiné na procesech termoregulace. Nedostatek může způsobit podcenění nebezpečí, neustálé rozrušení organismu. Říká se mu také “hormon agresivity”.
- Serotonin – je nezbytný pro normální průběh spánku. Jeho hladina ovlivňuje také impulzivní chování, chuť k jídlu a sexuální potřeby. Příliš nízké hladiny serotoninu jsou pozorovány u agresivních lidí.
Na základě výzkumu se dospělo k závěru, že hladiny těchto látek jsou u lidí s ADHD snížené, což má za následek abnormální tok informací mezi různými mozkovými strukturami.
Faktory přispívající k příznakům ADHD
Dříve, než se za výchozí bod vzniku ADHD považovaly genetické vady, byly činěny pokusy hledat příčiny v jiných faktorech. Nyní je známo, že to nebyl zcela nesprávný přístup. Ukázalo se totiž, že faktory, které již nejsou považovány za primární příčinu ADHD, mohou významně přispívat k příznakům tohoto syndromu nebo je zhoršovat. Významná role v tomto procesu se připisuje podmínkám v bezprostředním okolí dítěte. Pozornost je věnována vztahům mezi jednotlivými členy rodiny. Časté neshody, hádky, křik a násilné reakce mohou u dítěte postiženého ADHD výrazně zhoršit příznaky. Velmi důležité je také prostředí, ve kterém je dítě vychováváno. Pokud je rodinná situace obtížná, dítě se vyvíjí v atmosféře nedostatku norem a pravidel, a v důsledku toho lze očekávat, že příznaky budou výraznější, a tedy pro dítě i jeho okolí problematičtější. Při rozvoji a závažnosti příznaků ADHD se zdůrazňuje také role faktorů prostředí. Je důležité zvážit, co mohlo dítě ovlivnit v období plodu a při narození. Komplikace během těhotenství, konzumace alkoholu matkou, vystavení toxickým látkám v potravinách a vystavení dítěte nikotinu během života plodu mohou souviset s vyšší náchylností ke vzniku tohoto onemocnění. Psychomotorická hyperaktivita je jedním z příznaků fetálního alkoholového syndromu (FAS), který je způsoben konzumací alkoholu matkou během těhotenství. Zdůrazněna je také úloha perinatální hypoxie. Výsledné mikropoškození mozku dítěte může způsobit příznaky charakteristické pro poruchy chování. To se však týká jen malé skupiny malých pacientů. Psychosociální faktory jsou jistě důležité pro zhoršení příznaků ADHD, např. časté změny bydliště a problémy ve škole, které dítěti s ADHD ztěžují fungování ve skupině vrstevníků. Vzniká “začarovaný kruh” – dítě s ADHD se setkává s nepřijetím ze strany spolužáků, což zhoršuje příznaky a nakonec vede k ještě výraznějšímu odmítnutí dítěte ze strany prostředí, ve kterém žije. Je důležité věnovat pozornost školní situaci dítěte s ADHD, protože vhodná příprava těch, kteří s žákem denně přicházejí do styku, může minimalizovat jeho obtíže spojené s fungováním ve společnosti. Kromě toho se mezi příčinami zhoršení příznaků zvažují stavy, které u zdravých dětí obecně nezpůsobují poruchy chování, ale u dětí s ADHD mohou způsobit nerovnováhu. Pozornost je věnována faktorům, jako je astma, strava a alergie. Je však důležité si uvědomit, že tyto faktory nezpůsobují ADHD, ale mohou pouze zhoršit příznaky tohoto onemocnění.
ADHD a pesticidy
Příčiny ADHD nejsou zcela známy. Je známo, že určitou roli v tomto stavu hrají geny, stejně jako vystavení alkoholu, nikotinu a olovu. Nedávné studie ukazují, že pesticidy obsažené v některých druzích ovoce a zeleniny mohou zvyšovat riziko vzniku ADHD. Pesticidy, konkrétně organofosfáty, se v nejvyšších koncentracích vyskytují v bobulovinách a celeru – samozřejmě pouze v těch, které se pěstují ve velkém a s použitím pesticidů. Studie se zúčastnilo 1 100 dětí ve věku od 8 do 15 let. Dlouhodobé vystavení velkému množství pesticidů u nich zvýšilo riziko vzniku ADHD. Hladiny pesticidů v těle byly měřeny v testu moči. Nebylo však zjištěno, že by samotná expozice pesticidům byla příčinou ADHD. Podle vědců provádějících studii mohou pesticidy blokovat enzym zvaný acetylcholinesteráza, který pracuje v nervovém systému a narušuje neurotransmitery v mozku. K získání jistoty o pesticidech a jejich roli při vzniku příznaků ADHD je však zapotřebí dalšího vědeckého výzkumu.
Zdroj
- https://portal.abczdrowie.pl/przyczyny-adhd
